Výživová poradna
aneb vše, co byste chtěli vědět o stravě

HARMOLINIE

Čínské stravování na český způsob
„Nejen rýží živ jest člověk“, praví se v jednom moudrém rčení s tím, že je pro náš život důležitá i potrava duchovní. Někdy se však zdá, jako by bylo opravdu nejdůležitější materiálno, zvlášť když se občas rozhlédnete kolem sebe, třeba po nákupních vozících v supermarketech... Nejen kvantita (tedy kolik toho sníme), ale hlavně kvalita (tedy co sníme) se projeví na našem zdraví. Základem lidské stravy, a to nejen v Číně, ale po celém světě, jsou odnepaměti obiloviny, hlavně vařené. K nim se pak přidávají luštěniny, zelenina, ovoce a maso. Náš trávicí systém je jaksi geneticky nastaven na tuto skladbu potravy, která je pro něj optimální. Sami se jednoduchým způsobem můžete přesvědčit, jestli vám „funguje“ zažívání. Zkuste tzv. žaludeční rentgen našich babiček – stačí si vzít poránu nalačno hrstku syrového kyselého zelí (nejlépe z domácí kádinky) a hned poznáte, jak na tom s trávením jste. Pokud to s vámi nic nedělá, naopak se cítíte dobře, pak je to nejlepší vysvědčení pro vaše zažívání. Pokud se však objeví nadýmání, nafouknutí, pocit tíže, průjem, prostě dyskomfort v břišní oblasti, je „něco nedobrého v království břišním“, jak bychom mohli slušně parafrázovat klasika. Útroby vysílají varovný signál. V tu chvíli je zapotřebí upravit stravu, stravovací zvyklosti a případně dle vyšetření zařadit do svého jídelníčku i určité bylinné směsi na úpravu a harmonizaci zažívání. Vždycky je lepší být o jednu míli napřed než o jeden krok pozadu, jinak budete pozdě bycha honit po špitálech a vyšetřeních. Kupodivu ono kyselé zkvašené zelí má v sobě podle posledních výzkumů ohromnou sílu regenerovat naši střevní flóru, doplňovat chybějící příznivé bakterie, jež osídlují střeva a žaludek a udržují tak naše trávení v optimální kondici. Naši předci ani nevěděli, jen přirozeně tušili, co jim prospívá, když měli po převážnou část roku na jídelníčku kyselé zelí, brambory, obiloviny a luštěniny. My bychom dnes řekli, že to byla spíše z nouze ctnost, protože na maso už jim nezbylo, ale ani to nezanedbávali, jen si je vychutnávali podle níže zmíněných zásad – sezónně, střídmě a ze svých zdrojů, takže se většinou o všechnu svoji potravu museli určitým způsobem postarat, vypěstovat ji, a tím k ní měli přirozeně i zcela jinou úctu. Však také doma upečený chléb z vlastního obilí byl pak opravdu „božím darem“, neboť si ho museli poctivě zasloužit, a pak si ho také řádně vážili. Pravda, mohli bychom správně namítat, že v minulých stoletích se jedlo jednostranně, nehygienicky, a jen když zrovna bylo co, a z toho se následně rekrutovaly i různé nemoci typu souchotin a epidemií. Byla to doba nedostatku se všemi pro a proti. Vždycky je něco za něco. Dnes žijeme sice v nadbytku, ale týká se to spíše kvantity, nikoli kvality.

Když nadbytek je nedostatek
Dnešní nemoci jsou spíše z nadbytku než z nedostatku. Přesto jistý „nedostatek“ pociťujeme: nedostatek kultury stravování, stolování, výběru potravin, nedostatek času na jídlo – tím vším dnes trpíme podstatně víc než nedostatkem samotného jídla. Zdálo by se, jako bychom tento nedostatek nahrazovali právě konzumací nadbytečného množství potravin, a navíc v nesprávné kombinaci, což má za následek logicky vznik obezity. Obézních lidí každým dnem přibývá a dnes je jich na světě už více než lidí hladovějících (přes 800 miliónů). Otázkou zůstává, co z těchto dvou možností je pro zdraví lidstva vlastně lepší. Všechny civilizační nemoci jsou způsobeny jen a jen stravou a stresem. Obezita, cukrovka, hypertenze, vředové choroby žaludku a dvanácterníku, žlučníkové potíže atd. jsou jejich typickými produkty.
Na stres musí být vždy dva – jeden stres vytváří, druhý jej přijímá. Je to tedy na nás, zdali budeme tím druhým a otevřeme mu vrátka a necháme ho na sebe působit. A jak se orientovat ve stravě, tak o tom si budeme povídat nyní.


Vybírat bychom si měli jídla sezónní, rozumí se tím potraviny, které právě rostou v našem nejbližším okolí a jsou nám tak po celý rok k dispozici. Kupř. rajčata, jež jsou celoročně k dostání v hypermarketech, jsou pěstována ve sklenících, chutnají jaksi „uměle“ a jejich efekt na naše tělo tomu odpovídá... Nejlépe vždy chutná to, co si sami vypěstujeme či vykrmíme. Pokud však tuto možnost nemáte, vyrazte si na trh, kde babičky prodávají své zahrádkářské a chovatelské přebytky, které sice nejsou tak akurátní, ale jsou více či méně v biokvalitě, protože důchodci nemají peněz nazbyt, aby investovali do drahých postřiků, umělých hnojiv a „výživných granulí“. Ostatně zkuste si někdy dát domácí kuře, které neroste několik málo desítek dní, ale zcela přirozeným způsobem. Takový oběd je nejen pohlazením pro naše chuťové buňky, ale přispívá i k našemu zdraví. Stravu bychom měli přizpůsobit i ročním obdobím a klimatu.
Právě to jsme měli na mysli, když jsme mluvili o „sezónním“ stravování: v létě více zeleniny a ovoce, na podzim pak více obilovin, v zimě spíš více masa a zahřívacích ostrých koření, možno i pečená masa, na jaře pak rašící výhonky a čerstvé klíčky obilovin a luštěnin apod.
Jelikož, jak už to tak bývá, zdánlivě složité věci jsou někdy jednoduché a v jednoduchosti je síla, dalším nepsaným pravidlem je fakt, že jídlo, které nám prospívá, je to, po kterém se cítíme lépe než před ním.

Dalším podstatným prvkem je přizpůsobení stravy fyzické (tělesné) konstituci. Čínská medicína rozeznává 6 různých typů fyzické konstituce:

Horký typ je člověk, který je horkokrevný, žíznivý, upřednostňuje studené nápoje, má načervenalý obličej, tužší stolici, močí malé množství tmavší moči, rychle mluví, má červený jazyk se žlutým povlakem nebo bez povlaku.

Doporučované (i nedoporučované) potraviny včetně vhodných receptů naleznete po kliknutí zde: Horko z nadbytku – RE SHI.


Studený typ je člověk, který je zimomřivý, nemá žízeň, upřednostňuje teplé nápoje, je bledý či má světlou pleť, močí hojné množství světlé jasné moči, má měkčí stolici, pomalu mluví, má bledý jazyk s tenkým bílým povlakem.

Doporučované (i nedoporučované) potraviny včetně vhodných receptů naleznete po kliknutí zde: Nedostatečnost jangu – YANG XU.


Suchý typ je hubený člověk s častou žízní, má suché rty, nos, hrdlo a kůži, má občasné svědění na kůži, v nose nebo v očích, přeskakuje mu hlas, špatně přibývá na váze, při nachlazení mívá suchý kašel.

Doporučované (i nedoporučované) potraviny včetně vhodných receptů naleznete po kliknutí zde: Nedostatečnost jinu – YIN XU.


Vlhký typ je obézní člověk, s pocitem tíhy v těle, je často unavený, má sklon k otokům těla, má málo energie, v ústech má hojně slin a hlenu při mluvení, jazyk je nateklý a s mastným lesklým povlakem.

Doporučované (i nedoporučované) potraviny včetně vhodných receptů naleznete po kliknutí zde: Vlhko – SHI.


Nedostatečný typ je hubený až podvyživený člověk, který nemá dostatek energie a životního elánu, je pasivní a často unavený, má světlou pleť, nadměrné se potí, dýchá zkráceně, tiše mluví, občas má bušení srdce, mívá často poklesy a výhřezy vnitřních orgánů (konečníku, děloha apod.), pomalu regeneruje, je zdánlivě líný, rychle se unaví, jazyk je světlý bezpovlaku.

Doporučované (i nedoporučované) potraviny včetně vhodných receptů naleznete po kliknutí zde: Nedostatečnost čchi a krve – QI/XUE XU.


Nadměrný typ je atletický, silný člověk, plný elánu, aktivní, vysoce produktivní, má načervenalý obličej, má pronikavý hlas, mívá sklon k hypertenzi nebo k srdečním nemocem a k zácpě, rychle regeneruje, je workholik, hodně vydrží a má rád vytrvalostní sporty.

Doporučované (i nedoporučované) potraviny včetně vhodných receptů naleznete po kliknutí zde: Oheň z nadbytku – HUO SHI.


V praxi to pak vypadá tak, že lidé obvykle mívají smíšenou fyzickou konstituci – nejčastěji vlhkou a chladnou, vlhkou a horkou, studenou a nedostatečnou...

Jací jsme a odkud přicházíme?
Za to, jaké jsme konstituce, vděčíme svým předkům, a to nejméně do třetí generace zpět. Dnes se dá dokonce vyšetřením DNA ze slin u každého člověka zjistit, kde měl kořeny před 3 000 lety (více na www.genomac.cz). Můžete například zjistit, že váš původní předek přišel z Asie z oblasti dnešní Číny na Pyrenejský poloostrov, kde se smísil s Keltem, který přicestoval z Irska, a později se přesunul do Bavorského lesa, odkud to bylo do Čech již jen skok... Však se také v těchto zemích cítíte jako doma, naprosto přirozeně a připadá vám, jako byste zde již někdy byli a jen se vracíte na místo činu – genetika je prostě mocná a svoje geny nikdo nezapře ani nepotlačí. Proto také zvyky, styl života a stravování vašich předků vám bude blízké a podvědomě je budete vyhledávat. Naopak vám nebude vyhovovat opačný styl – kupř. lidé, jejichž předci byli Vikingové, se budou cítit jako ryba ve vodě na severu Evropy, ale utrpením pro ně bude trávit dovolenou opalováním se na horkých plážích jižní Evropy. A podobné je to i s naším stravováním – někdo rád vdolky, jiný zase pečené kuře, prostě každému jsou geneticky naprogramovány jiné potraviny, jež prospívají jeho tělesné konstituci. S tou naší konstitucí již nic nenaděláme; můžeme se z ní radovat, můžeme s ní nesouhlasit, ale to je tak asi taky vše, co s tím můžeme dělat. Něco však přece! Je třeba se s ní smířit a vzít ji na vědomí a podle toho se také o ni řádně starat. Asi tak, jako když nové auto ( naše vrozená konstituce) vyjede z výrobní linky – víme o něm například, že je vyšší obsahové třídy, jezdí na benzín 98, má velkou kapacitu nádrže, má nadstandardní elektronickou výbavu jak vnitřku, tak turbobenzinového motoru, aerodynamický tvar, elektronické disky atd. – má tedy všechny předpoklady jezdit rychle a daleko ( nadměrný typ). Pochopitelně potřebuje pouze určitý typ benzinu k optimálnímu výkonu. V opačném případě se jeho motor bude pomalu, ale jistě opotřebovávat a zanášet nepatřičnými zplodinami, jeho výkon bude pozvolna klesat a slábnout, až se třeba i zadře...
Proto je tak důležité stanovit si konstituční tělesný typ a podle toho si upravit stravu.

JAK SE (NE)NECHAT ZMÁST?
Často se člověk snaží najít nějaký zaručený způsob, podle kterého by se měl stravovat. Ze všech stran na nás útočí „zaručené diety“ a recepty, co bychom všichni měli jíst, abychom se měli dobře. Mnohdy z těchto rádoby dobrých rad čiší reklama, jindy neznalost. Jeden příklad za všechny – v poslední době je módou stravování dle krevních skupin. Když se zeptáte čínského lékaře na jeho názor, tak vám s chápajícím úsměvem odpoví, že vždy záleží na tělesné konstituci člověka (viz výše). Kupř. postavte vedle sebe konstituční typ vlhkého a chladného člověka, který je zimomřivý, tlustý, bledý, pomalý atd., a vedle něho konstituční typ suchého a horkého člověka, který je naopak horkokrevný, hubený, rychlý apod., asi tak jako dvojice Laurel a Hardy či jiné známé tandemy. Ukáže se, že oba dva mají stejnou krevní skupinu. Je nelogické, aby se oba dva typy stravovaly stejně – jednomu z nich však toto stravování podle krevních skupin bude vyhovovat a bude dále šířit osvětu o tom, jak je tato dieta výhodná a zdraví prospěšná a případně bude i toto své přesvědčení vnucovat svému okolí. Podobně i makrobiotická či vegetariánská dieta je určena jen pro určitý typ lidí, a sice pro konstituční typ sucha a horka, neboť tato strava přináší většinou do těla vlhko a chlad (syrová či zkvašená zelenina a ovoce, chybí maso, které zahřívá organizmus). Každý jsme prostě jiný a nelze uplatňovat zásadu kolektivního komunismu. Vždyť třeba i podle našich dětí víme, že každý náš potomek přirozeně upřednostňuje jiná jídla – někdo je více masový, druhý zase buchtový atd. Proto je tak důležité stanovit si svůj konstituční fyzický typ a nenechat se ovlivňovat různými módními směry a falešnými proroky, i když to s vámi myslí dobře. Jak říká jedno české přísloví: „Cesta do pekel je mnohdy dlážděna samými dobrými úmysly...“
© 2007 Harmolinie